Kde se vzal

Historie marcipánu je velmi dlouhá, opředena spoustou legend a pověstí. Marcipán
patří mezi nejstarší cukrovinky světa. Cukrovinku podobnou marcipánu
(rozemleté mandle smíchané s medem) pojídali již staří Řekové ve 4. stol. před
n. let., ale marcipán to ještě nebyl. První zmínka o marcipánu je z r. 700 n. l.
z Orientu, kde se mluví o marcipánu či mandlových cukrovinkách. Odtud se rozšířil
i do Evropy. Ve 14. století byl podáván jen nejvyšším bohatým vrstvám a až do
18. století se věřilo, že má léčebné účinky. Teprve po objevení Ameriky bylo dost
cukru na to, aby se mohlo začít s masovější výrobou marcipánu a marcipán
zcela zlidověl.

Základ marcipánu – mandle


Mandlovník je teplomilná rostlina stejně jak broskvoň a
meruňka, což jsou její nejbližší příbuzní. Mandle má být
tvrdá, uvnitř bílá až krémová s jemnou sladkou
mandlovou chutí. Mandle se celá staletí užívali v
lidovém léčitelství. Je v nich ukryto velké množství
vlákniny, vitamínu B, vitamínu E a kyseliny listové. Dále
obsahují tuk (mandloví olej se používá v kosmetice do
krémů na zjemnění pleti, dále do mýdel a parfémů),
bílkoviny, cukr a mimo jiné i významné množství minerálních
látek. Ve 100g je 720mg draslíku, 280mg hořčíku,
260mg vápníku, 1mg mědi a 3mg zinku.